Skip to content

Magazín pro fotografy

Posted on 25 října, 20219 listopadu, 2022 By Lubina Ivo

Vše o Marsu

¨Mars je suchý, skalnatý a chladný, čtvrtá planeta od Slunce a společně s Venuši nejbližší planetární soused planety Země. Mars na noční obloze vypadá jako jasně červený světelný bod. Přestože je Mars pro člověka nehostinný, robotičtí průzkumníci – jako například nové vozítko NASA Perseverance – slouží jako průkopníci, kteří nakonec dostanou člověka na povrch rudé planety.

Zdroj NASA

Jak Mars ke jménu přišel

Mars pojmenovali staří Římané po svém bohu války, protože jeho načervenalá barva připomínala krev. Podle tohoto přívlastku pojmenovaly planetu i další civilizace – například Egypťané ji nazývali „Her Desher“, což znamená „rudá“. I dnes se jí často říká „rudá planeta“, protože železné minerály v marťanské hlíně oxidují neboli rezaví, což způsobuje, že povrch vypadá červeně.

Potenciál pro život na Marsu

Vědci neočekávají, že by se na Marsu v současné době dařilo živým organismům. Místo toho hledají známky života, který existoval kdysi dávno, když byl Mars teplejší a pokrytý vodou.

Velikost a vzdálenost

S poloměrem 3 390 km je Mars přibližně o polovinu menší než Země. Kdyby Země byla velká jako niklák, Mars by byl velký asi jako malina.

Marsová průměrná vzdálenost od Slunce je 228 milionů kilometrů což je 1,5 astronomické jednotky. Jedna astronomická jednotka (zkráceně AU) je vzdálenost od Slunce k Zemi. Z této vzdálenosti trvá cesta slunečního světla od Slunce k Marsu 13 minut.

Oběžná dráha a rotace Marsu

Sklon osy rotace Marsu je vůči rovině oběžné dráhy kolem Slunce 25 stupňů. To je další podobnost se Zemí, která má sklon osy 23,4 stupně. Stejně jako Země má i Mars výrazná roční období, která však trvají déle než roční období zde na Zemi, protože Marsu trvá obíhání kolem Slunce déle (protože je od něj vzdálenější). A zatímco na Zemi jsou roční období rovnoměrně rozložena do celého roku a trvají 3 měsíce (neboli čtvrt roku), na Marsu se délka ročních období mění kvůli eliptické, vejčité dráze Marsu kolem Slunce.

Jaro na severní polokouli (podzim na jižní) je nejdelším ročním obdobím, které trvá 194 solů. Podzim na severní polokouli (jaro na jižní) je nejkratší a trvá 142 sólů. Severní zima/jižní léto trvá 154 solů a severní léto/jižní zima 178 solů.

Při oběhu kolem Slunce vykoná Mars jednu otáčku za 24,6 hodiny, což je velmi podobné jednomu dni na Zemi (23,9 hodiny). Marťanské dny se nazývají soly – zkratka pro „sluneční den“. Rok na Marsu trvá 669,6 solů, což je stejně jako 687 pozemských dnů.

Měsíce

Mars má dva malé měsíce, Phobos a Deimos, které mohou být zachycenými planetkami. Mají tvar brambory, protože mají příliš malou hmotnost na to, aby se díky gravitaci staly kulovými.

Phobos Zdroj NASA

Měsíce dostaly svá jména podle koní, kteří táhli vůz řeckého boha války Área.

Phobos, nejvnitřnější a větší měsíc, je silně zvrásněný, s hlubokými rýhami na povrchu. Pomalu se přibližuje k Marsu a zhruba za 50 milionů let se s planetou srazí nebo se rozpadne.

Deimos je asi o polovinu větší než Phobos a obíhá dvaapůlkrát dále od Marsu. Podivně tvarovaný Deimos je pokrytý sypkou hlínou, která často vyplňuje krátery na jeho povrchu, takže vypadá hladší než pórovitý Phobos.

Mars nemá žádné prstence. Až však za 50 milionů let Phobos narazí do Marsu a mohl by tak kolem rudé planety vytvořit prachový prstenec.

Vznik

Když se sluneční soustava zhruba před 4,5 miliardami let ustálila do svého současného uspořádání, vznikl Mars, když gravitace přitáhla vířící plyn a prach a stal se čtvrtou planetou od Slunce. Mars je přibližně o polovinu větší než Země a stejně jako jeho souputníci z terestrických planet má centrální jádro, kamenný plášť a pevnou kůru.

Struktura

Mars má ve svém středu husté jádro o poloměru 1 500 až 2 100 km, které se skládá se železa, niklu a síry. Toto jádro obklopuje skalnatý plášť o tloušťce 1240 až 1880 km a nad ním kůra ze železa, hořčíku, hliníku, vápníku a draslíku. Tato kůra dosahuje hluboky 10 až 50 km.

Povrch

Rudá planeta má ve skutečnosti mnoho barev. Na povrchu vidíme barvy jako hnědá, zlatá a hnědá. Důvodem, proč Mars vypadá načervenale, je oxidace – neboli rezavění – železa v horninách, regolitu (marťanské „půdě“) a prachu na Marsu. Tento prach se dostává do atmosféry a z dálky způsobuje, že planeta vypadá převážně červená.

Zajímavé je, že ačkoli má Mars přibližně poloviční průměr než Země, jeho povrch má téměř stejnou rozlohu jako suchá zemská pevnina. Jeho sopky, impaktní krátery, pohyby zemské kůry a atmosférické podmínky, jako jsou prachové bouře, během mnoha let změnily krajinu Marsu a vytvořily některé z nejzajímavějších topografických prvků sluneční soustavy.

Zdá se, že Mars měl vodnatou minulost, s dávnou sítí říčních údolí, delt a jezerních koryt, stejně jako s horninami a minerály na povrchu, které mohly vzniknout pouze v tekuté vodě. Některé rysy naznačují, že Mars zažil obrovské záplavy asi před 3,5 miliardami let.

Na Marsu se dnes nachází voda, ale marťanská atmosféra je příliš řídká na to, aby mohla kapalná voda na povrchu dlouho existovat. Dnes se voda na Marsu vyskytuje ve formě vodního ledu těsně pod povrchem v polárních oblastech a také ve slané (slané) vodě, která sezónně stéká po některých svazích a stěnách kráterů.

Atmosféra na Marsu

Mars má řídkou atmosféru tvořenou převážně plyny oxidem uhličitým, dusíkem a argonem. Pro naše oči by obloha byla mlhavá a červená kvůli suspendovanému prachu namísto známého modrého odstínu, který vidíme na Zemi. Řídká atmosféra Marsu neposkytuje příliš velkou ochranu před dopady těles, jako jsou meteority, asteroidy a komety.

Teplota na Marsu může dosahovat až 20 stupňů Celsia nebo až -153 stupňů Celsia. A protože je atmosféra tak řídká, teplo ze Slunce z této planety snadno uniká. Kdybyste stáli v poledne na povrchu Marsu na rovníku, měli byste u nohou pocit jara 24 stupňů Celsia a u hlavy zimy 0 stupňů Celsia.

Občas jsou větry na Marsu natolik silné, že vytvářejí prachové bouře, které pokrývají velkou část planety. Po takových bouřích může trvat měsíce, než se všechen prach usadí.

Magnetosféra

Mars dnes nemá globální magnetické pole, ale oblasti marťanské kůry na jižní polokouli jsou silně zmagnetizované, což naznačuje stopy magnetického pole z doby před 4 miliardami let.

Planety

Navigace pro příspěvek

Previous Post: Vše o Uranu
Next Post: Saturn šestá planeta od Slunce a druhá největší planeta

Přečtěte si také:

Sluneční soustava: Struktura, tělesa a pohyb planet Planety
Jak vznikla země a ostatní planety Planety
Nejmenší planeta sluneční soustavy Planety
Struktura a složení planet Sluneční soustavy Planety
Vše o Uranu Planety
mapa hvězdné oblohy app on line Pořadí planet podle velikostí. Která planeta je největší Planety
Keplerovy zákony: Klíč k porozumění pohybu planet Keplerovy zákony: Klíč k porozumění pohybu planet Odborník vysvětluje
první hvězda na obloze Venuše nejjasnější planeta na obloze Nejjasnější planeta Planety
Planety na obloze Planety
Venuše na obloze Venuše na obloze Planety
Barvy planet sluneční soustavy Nejjasnější planeta na obloze viditelná pouhým okem Planety
Planety nejsou zdrojem světla, jako hvězdy. Svítí tím způsobem, že odrážejí světlo ze Slunce. Tedy planety nevyzařují světlo samy od sebe, ale místo toho absorbují světlo, které na ně dopadá od Slunce, a následně ho odrážejí zpět do vesmíru. To způsobuje, že planety jsou viditelné z naší pozemské perspektivy. Proč planety svítí Planety

Nejnovější články

  • Jak fotografovat Měsíc pomocí chytrého telefonu
  • Q3
  • 9 tipů na focení: Jak získat skvělé fotky i ve tmě
  • Jak na přirozené fotky rodin: Zachyťte okamžiky, které mají duši
  • 9 tipů na focení lifestyle portrétů: Jak zachytit příběh v obraze
  • Jak fotit
  • Vybavení
  • Tipy na focení
  • Astro & Foto

Copyright © 2025 .

Powered by PressBook Blog WordPress theme