V naší sluneční soustavě má prstenec pouze planeta Saturn. Saturnův prstenec je kruhový disk složený z prachu, kamenů a ledu, který obíhá kolem planety. Prstenec se skládá z mnoha tisíc prstenů různých velikostí a tloušťek, které jsou odděleny mezery.
Saturnův prstenec byl objeven italským astronomem Giovannim Domenicem Cassinim v roce 1675. Přesný mechanismus, kterým prstenec vznikl, není úplně jasný, ale vědci se domnívají, že mohlo jít o srážku dvou měsíců nebo o rozpad měsíce kvůli gravitačním silám.
Má Uran prstenec
Další planety sluneční soustavy s prstencem nemají. V minulosti se vědci domnívali, že mohou existovat prstence kolem planety Uran, ale při pozdějších pozorováních se ukázalo, že se jedná o velmi tenký a nepravidelný prstenec, který není viditelný z velké vzdálenosti.
Mají exoplanety prstence
Existuje celá řada exoplanet s prstencem, tedy planet mimo naší sluneční soustavu, které mají kruhové nebo oválné diskovité struktury složené z prachu, kamínků, ledu a dalších částic. Tyto planety obvykle nejsou přímo pozorovatelné, ale jsou objevovány pomocí různých metod, jako například měření průchodu před hvězdou, gravitační mikročočkování nebo přímého snímání.
J1407b exoplaneta s mega prstencem
Mezi nejznámější exoplanety s prstencem patří například J1407b, která se nachází v souhvězdí Vlka. Tento obří plynový obr obíhá okolo hvězdy o hmotnosti asi 80% hmotnosti Slunce a má prstencový systém, který je přibližně 200krát větší než Saturnův prstenec. Tento prstenec je také velmi hustý, obsahuje mnoho obřích planetek a jiných těles, které jsou desítky až stovky kilometrů velké.
J1018b exoplaneta s prstencem
Další exoplanetou s prstencem je například J1018b, která se nachází asi 1300 světelných let od Země. Tento exoplanetární systém se skládá z planety, která obíhá okolo mladé hvězdy a má prstencový systém, který se skládá ze tří prstenů různých velikostí a hustoty.
Tyto objevy nám pomáhají pochopit, jak se planety a jejich prstence vytvářejí a jaký vliv mají hvězdy na vývoj exoplanetárních systémů.
